když zastavil se čas.

Tma... jen prázdno a chladno,

už jsou zase tři hodiny ráno.

Noc se stává dnem,

těžko uvěřit, že to byl jen sen.

Každá vteřina trvá celý věk,

pak bodá a chladí jako led.

Život bez chuti a spánek bez spaní,

myšlenky černé jak křídla havraní

a za každým pocitem viny,

vidím všechny své špatné činy.

Volám: " Pane, smiluj se nade mnou !"

Stále očekávám vůli Tvou.

Netoužím po štěstí přece sám pro sebe,

nevím, kde skončil bych, žít život bez Tebe.

Jen, jestli můžeš, tak ve Své milosti,

vezmi si k sobě veškerou bolest a všechny starosti.